Jak se ti podařilo představit synodní dokument u tebe ve farnosti?
František: Hned v neděli po návratu jsem navštívil všechny tři bohoslužby v Manětíně, Křečově i Plasích, kde jsem se snažil zprostředkovat průběh jednání v Německu. Přiblížit lidem to, že shromáždění diecézní synody pro mě bylo především čtyřdenním intenzivním setkáním s Pánem. Vnímal jsem, jak jsme s ním propojeni v modlitbě, ve vzájemných vztazích a díky nádhernému umístění exercičního domu také v okolní přírodě. Velice mě těšilo, jak přátelská atmosféra v Johannisthalu panovala, a přestože máme různé názory, přistupujeme k sobě s vzájemnou úctou a snažíme se hledat společnou cestu. Vždyť náš cíl je přece stejný, přinášet lidem Ježíšovu dobrou zprávu. Doporučil jsem, aby si všichni přečetli závěrečný dokument, který najdou na stránkách synody, protože pravdivě popisuje situaci, v které se nacházíme. Zároveň zachycuje, jak rozmanitý je život na různých místech v naší diecézi. Také může být zdrojem inspirace při hledání nových cest.
Jak prožíváte diecézní synodu u vás ve farnosti?
Josef: V naší farnosti, respektive ve farnostech spravovaných obláty, máme tu výhodu, že je nás víc synodních delegátů a členů synodní rady, takže se snažíme navzájem podporovat. U nás v Dolní Bělé, když se potkáváme třeba na nedělní snídani po mši, narazíme často na různá synodní témata, a diskutujeme o nich. Teď, když začíná druhá fáze, připravujeme setkání, na kterém seznámíme farníky s jejím průběhem, a naplánujeme společně a nimi setkávání nad tématy, která budeme řešit.
