Po skončení diecézní synody se přirozeně objevuje otázka, co bude dál.
Hodně praktických kroků je už za námi a některé procesy právě probíhají:
- připravujeme harmonogramy jednotlivých opatření a projektů,
- probíhá restrukturalizace pastoračního centra na centrum pastorační podpory,
- byla přijata konkrétní opatření směřující k efektivnějšímu řízení biskupské kurie,
- byli jmenováni někteří klíčové koordinátoři (pro koordinaci projektů a pro Laudato
si‘, připravuje se jmenování koordinátora pro duchovní doprovázení), - pokračují či vznikají některé podpůrné týmy (modlitební podpora, restrukturalizace),
- připravujeme některé pilotní projekty (financování farností, pastorační celky).
To všechno je důležité. Přesto by bylo chybou nabýt dojmu, že tyto praktické organizační změny jsou na naší společné cestě tím nejdůležitějším.
Největší změna, ke které nás synoda pozvala, neleží v oblasti projektů, ale v oblasti kultury života a způsobu naší společné služby. Na začátku jsme si mysleli, že hledáme nový model fungování diecéze. Dnes si stále více uvědomujeme, že hledáme způsob, jak být církví v dnešním světě.
Během tří let se nám v diecézi postupně vyjasnilo několik posunů v důrazech:
- od důrazu na organizování akcí k důrazu na rozpoznávání a doprovázení života,
- od důrazu na nutnost kontroly k důrazu na posílení důvěry,
- od snahy o rychlé odpovědi k trpělivému učení se společnému rozlišování,
- od důrazu na reformu struktur k zasazení této reformy do proměny srdcí a vztahů.
Právě proto budou na podzim pokračovat nebo zahájíme některé podpůrné iniciativy, které během synody vznikly nebo jsou synodou doporučené:
- slavnostní završení diecézní synody při svatováclavské pouti v Římě,
- práce jednotlivých pastoračních a ekonomických rad se synodními dokumenty,
- setkávání zástupců pastoračních rad a synodních delegátů ve farnostech či regionech,
- postupné rozvíjení nabídek v rámci vznikající školy spirituality, synodality a služby,
- mapování, doprovázení a podpora nejrůznějších ohnisek života v diecézi i ve farnostech.
Již dnes také můžeme pozvat na celodiecézní setkání synodních delegátů a zástupců pastoračních rad, které se bude konat 21.–22. května 2027 v Plzni. Společně bychom se zde chtěli s ročním odstupem ptát po konkrétním ovoci, které synoda v diecézi přináší.
Kritéria pro rozpoznávání tohoto ovoce bychom nechtěli spatřovat především v počtu splněných opatření, rozběhnutých projektů či lidí v kostele. Spíše se chceme ptát, zda a jakým způsobem se naše diecéze postupně stává Božím lidem, ve kterém se
- více naslouchá než mluví,
- více doprovází než řídí,
- více důvěřuje než kontroluje.
Právě toto bude nejlepším znamením, že synoda neskončila vydáním dokumentů, ale stává se postupně způsobem našeho společného života.
Petr Hruška
Srovnej také:
